A PROČ NE?
Často se mě lidé ptají, jak to dělám, že mám takové pěkné fotky. Chtějí poradit, jak něčeho podobného dosáhnout taky. Případně povídají cosi o talentu, či co...
No... kdyby to bylo o talentu, tak by asi těch prvních pět let mého focení nebylo tak otřesných. :D
Já na tohle nedokázala nikdy odpovědět. Sama jsem netušila. Ono se to totiž vyvrbilo tak nějak samo. Ale možná už jsem přišla na to, v čem je ten "trik."
Došlo mi to teď o víkendu během Spartana v Kutné Hoře. Teploty se během dne pohybovaly kolem 5°C, v noci dokonce i mrzlo. A já i tak u ostnáče v potoce sundávám boty a jdu fotit přímo z vody. Nevnímám to jako něco divného, protože když se někdo plazí, tak se logicky potřebuji dostat s foťákem na stejnou úroveň a ideálně čelně.
Nikomu jinému to teda zrovna logické a normální nepřišlo, ťukali si na čelo a fotili ze břehu. Protože který blázen v takové zimě dobrovolně leze do ještě studenější vody? (Závodníky z toho teď vynechme. Ti si podle mě zaslouží samostatné speciální oddělení v Bohnicích)
Pak mi došlo, že o tom to asi vlastně je. O schopnosti zajít dál než všichni ostatní. O ochotě zajít dál. Třeba i obětovat kvůli fotce vlastní pohodlí. Prostě nedělat všechno stejně jako ostatní, ale zkusit na to jít jinak. Klidně až do extrému. Bez ohledu, co si ostatní myslí nebo říkají.
Tím nikoho neposílám šnorchlovat do ledové vody, to byl jen příklad. Jde o celkovou myšlenku. Dopracovat se k otázce "a proč ne?" Když mě něco napadne, tak proč to neudělat nebo aspoň nezkusit. I když se to může zdát praštěné. Nebo možná tím spíš, když se to zdá praštěné. Buďto se to povede a bude bezva fotka anebo se to nepovede a zkusím to příště jinak. Hlavně se toho nebát.
Takže proč si při focení nezkusit lehnout? Co na tom, že tam je bahno? Nikdo jiný takovou fotku nebude mít. Proč to naopak nezkusit z nadhledu? Proč nenaklopit horizont? Proč nezkusit netradiční kompozici? Proč nefotit proti světlu? Proč to záměrně nepodexponovat? Proč nezkusit, co při úpravě udělá tenhle posuvník na maximální hodnotě?
Mě nikdo nikdy fotit neučil. Nikdo do mě tím pádem nehustil, co je "špatně" a co je "správně." Neznám žádné teorie, postupy, technickou hatmatilku. Všechno dělám jen "na cit," jak se mi zrovna zlíbí. A očividně to plodí výsledky.
Na 100% se vždycky najde někdo, kdo si bude myslet, že všechno děláte špatně, a bude vás chtít poučovat a klidně i shazovat. Ale to je jeho problém, ne váš. Když někdo vehementně kritizuje moje fotky, beru to jako dobré znamení. Znamená to totiž, že moje fotky nějakým způsobem vyčnívají mezi ostatními.