Fotografova příručka pro přežití extrémního závodu

Je to banda magorů! A jsou nakažlivější než cholera

Lepší si v tomhle udělat jasno hned na začátku a ušetřit se tak drsného šoku. Ti lidi nejsou normální. Kdo by lezl do ledové vody, plazil se bahnem, riskoval zmrzačení a ještě za to platil? ... A ještě z toho mají srandu... Prostě blázni... Ale vypadá to docela zábavně, to jo... Hele jakou mají všichni dobrou náladu! ... Hmm... Můžu se přidat?

Přesné kopírování trasy závodu se ne vždy vyplatí

Že běžecká trať určitě vede tou nejschůdnější trasou? Přece se po ní běhá, tak musí být dobrá i na pěší přesuny pro fotografa ... ehm ... proč jsem najednou po pás v bahně? ... Jůů, podívej! Divoká řeka, co musíš přeplavat. A hele támhle. Skalní převis, co musíš přelézt. Většinou to tedy bývá tak 50-50: schůdná cesta versus jistá smrt... Není támhleto náhodou minové pole?

Bahno, voda, sníh, písek, vedro, mráz

Prostě noční můra pro fototechniku. A většinou všechno najednou... ani bych se nedivila, kdyby jednou u překážky číslo 3 zuřila sněhová vánice, u překážky číslo 10 pršela z nebe krev a u překážky číslo 20 se zrovna otevíraly brány pekelné. Neptejte se mě, jak je to možné. Ale můžete se spolehnout, že následně dolovat bahno ze všech možných i nemožných spár na foťáku za pomoci párátek a špachtlí do uší, je pěkný opruz.

Náležitá výbava je nutností

Podle hesla "vždy připraven." Jedná se většinou o jednodenní focení, takže se to nemusí nijak přehánět, ale nějaký základ je potřeba i tak. Jako třeba správné oblečení dle teploty, pevná nepromokavá obuv, náhradní oblečení na převléknutí, další náhradní oblečení až se zmáčí i to první náhradní, zásoba jídla a vody tak na tři dny, mačky, cepín, padák... jo a taky foťák, logicky...

Kam se dosud žádný fotograf nevydal

Extrémní závody bývají extrémně fotogenické. Je proto škoda nezapojit trochu tvořivosti. Popustit uzdu fantazii, najít ten správný úhel. Což bohužel vyžaduje i jistou dávku sebeobětování. Tudíž když se závodník plazí bahnem pod ostnatým drátem, fotograf se mu plazí vstříc z druhé strany. Když závodník plave, fotograf vytahuje šnorchl a vrhá se do vody. Když závodník přelézá třímetrovou zeď, fotograf už sedí nahoře a čeká na něj. "Paní, proč visíte hlavou dolů z toho stromu?" Fotím přece. Jste snad slepý? Nerušit!

Chránit foťák vlastním tělem

Vždy a za každé situace. Raději šrám na těle než na mazlíkovi. Raději padnout na hubu než na foťák. Raději stokilový chlap na zádech než rána do foťáku. Přece není podstatné, jak se mi povedlo skončit hlavou v bahně a lá pštros. Foťák je v pořádku, tak se přestaňte vyptávat na takové hlouposti!

Nikdy nevěř kalužím

Tváří se to jako malá loužička, ale najednou je v ní člověk až po krk a držíc foťák nad hlavou zoufale čeká, až někdo z přihlížejících doběhne pro záchranný kruh. Sakryš, ale vždyť tudy před chvilkou proběhl jeden závodník a nic se mu nestalo!?

Nikdy nepodceňuj závodníky

Jo, támhleten bahenní příkop? Však tam určitě jen opatrně sklouznou jako by to udělal každý rozumný člověk. Ideální příležitost vlézt si s krátkým ohniskem až těsně k díře a fotit si zoufalé výrazy až vlezou do té ledové- *Plesk* Hned první závodník to vezme s rozběhem a skočí placáka... Jak se mi to bahno dostalo až do uší?

Hlavně nebýt padavka

Ten blbej fotobatoh váží 13kg. Ale další překážka je jen pár set metrů daleko... jo, aha... výškových metrů. Vzpomínejte na mě s láskou.

"Ježíš, to jsou ty dvě z Liberce"

Není nic překvapivého, že po čase nejspíš začnou závodníci třeštit oči hrůzou, kdykoli vás spatří na dalším závodě. Zatím se mi nepovedlo najít odpověď na otázku, zda je to dobré znamení nebo ne.